Když mají chlapci svoje léta
V neděli 21 dubna se slavili na naši základně narozeniny našeho nejstaršího vojáka kontráše Zdenka.Jako vždy jsme byli rádi že se dostavil,
protože jeho slova pokaždé na otázku,přijdeš příště? Jsou , když neumřu tak určitě. Tentokrát se dostavil abnormálně vyfiknutej, vymydlenej a z novým
účesem,prý od vlasového Mága. Mlelo se o všem možném jenom né o armádních záležitostech. Několikrát jsme byli pokáráni velitelem Brabánkem
že armáda není drbárna ale velevážená organizace.Všichni důstojně kývali hlavami a s plnou pusou výborných chlebíčků bylo slyšet jen spokojené
mručení. Kontráš dostal od armády nedodělanou bojovou hůl, kde velitel Brabánek gestem znalce bojových holí mu hůl opět sebral se slovy:
Ted je to polohůl a je tedy polobojová a tak jí dostaneš příště jako super útočnou. Kontráš stál chvíli s otevřenou pusou potom naprázdno polknul
a sedajíc si dal do pusy místo rozjedeného chlebíčku prázdného panáka.
A opravdu jí dostal za týden a to když se slavili narozeniny Brabánka. Ten ovšem jako vždy šokoval celou armádu tentokrát pikantním pohoštěním.
Přivezl neuvěřitelné množství dortů a jako vrchol sladkostí prohlásil vaječný konak a višnový likér jako nejzdravější pití. To předal v litrovkách
dozorčímu se slovy:Nalejvej dokud nebudou mít barvu vaječného konaku, a višnovky. Náčelník Moucha po pátým panáku udělal grimasu jak
kdyby prodělával silnou mrtvici. Silná cukrovkářka Anička si musela píchnout dvojí dávku inzulinu a ostatní Markytánky čekaly kdy přijdou
nějaké děti,aby to s těch talířů zmizelo.Holky měly štěstí po chvíli přijela Miluška i se svým Jirkou a Andrejkou. Jirka byl největší borec ze všech,
protože to do něj padalo jak do studny a na talířích to začalo hezky mizet. Když se celá sešlost začala rozcházet bylo slyšet slova: Sladký mám
vybráno na celý rok,dort nemůžu ani vidět a sladkou kořalku co mám doma, tak hned vyhodím. Nejlépe to vyhodnotil nejmenovaný náčelník který
řekl zajímavá slova.: Škoda že tu nebyla moje stará,ta by měla zalepenou hubu tim sladkym a byl by chvíli klid.
Vše pečlivě zaznamenal: Politruk FOTO-ZDE