Sánkování 26.leden 2013

Po příjezdu na základnu  jsem zjistil že závodů na sánkách se přijelo zůčastnit  skoro veškeré osazenstvo. Přestože mrzlo až praštělo přijeli i dva naši

čestní členové Olda a Jarda z osady Údolí Děsu. Jediný člen naši armády kontráš Zdeněk se omluvil že nemůže přijet z rodinných důvodů.

Po duchaplné poradě se všichni závodníci  začali přemistovat  do Brdských hor. Bylo až neuvěřitelné kolik  jsme potkali lidí v lesích přestože

bylo okolo -10 C. Velitel Brabánek nemohl zasahovat a zjištovat totožnost cizáků kteří se jen tak potulují po našich Brdech, protože byl sám

zaměstnán svými vnoučaty. Tuto důležitou činost nechtěl nikomu svěřit a tak kdoví kdo se toulal tuto sobotu bez jakékoliv kontroli po našich Brdech.

Spojový náčelník Moucha se jako vždy na příkaz svoji ženy vybavil atomovou přilbou. Když jsme se ji ptali proč takové opatření, odpověděla

že stačí jaký Moucha je natož aby se praštil do hlavy. Seržant Mirek si závodění na saních vzal tak k srdci že si nechal na zadku zdvojit látku ,tak

že při chůzi vypadal jak brouk Pytlík. Voják Pekoš přestože nemohl dýchat, jako bývalí paragán si jízdu nemohl opustit a tak po vyškrábání

 na vrchol Brd, začal padat jak z neotevřeným padákem do hlubokých brdských hvozdů. Neukočíroval svůj let a bylo za ním vidět jen bouři sněhu

a sem tam vyčněla noha,ruka,zadek a holá lebka. Děti babičky Dany se mohli potrhat smíchy a že prý to budou vyprávět paní učitelce

ve školce.

Celkové sánkování zařadil velitel Brabánek do  zimního výcviku Brdské Armády, a ohodnotil ho jako důležité.

Po údajném výcviku jsme se přemístili na základnu kde pokračovalo hodnocení. Hodnotilo se zodpovědně a až do pozdních večerních hodin.

Vše pečlivě zaznamenal:politruk

FOTO:ZDE